VÝVOJ POČTU OBYVATEL

Celkový počet trvale bydlících obyvatel obce k 31. 12. 1998 byl 206 osob, k 31. 6. 1999 došlo k nárůstu na 223 osob. Obyvatelstvo žije převážně (z 94 %) na katastrálním území Svrkyně, na katastrálním území osady Hole, která je součástí obce, žije dnes 13 obyvatel (v roce 1991 to bylo 9 obyvatel). Mírná růstová dynamika počtu obyvatel obce, která byla typická pro prvou polovinu tohoto století, vykazovala od r. 1970 regresivní tendenci. Od r. 1970 do r. 1991 se počet obyvatel obce snížil o 11,6 %. K úbytkům počtu obyvatel docházelo v obou částech obce. V devadesátých letech se tempo vylidňování obce zastavuje a od r. 1991 do 30. 6. 1999 došlo dokonce k mírnému přírůstku trvale bydlícího obyvatelstva.

Zastavení regresivního vývoje počtu obyvatel v devadesátých letech souvisí s omezením emigračních tendencí vlivem stagnace bytové výstavby v centrech osídlení, ale i s mírným růstem aktivity obce pro trvalé bydlení obyvatel měst.

Věková skladba

Věková skladba obyvatel obce je dnes typická pro malé vylidňující se obce. Průměrný věk obyvatel je dnes 41,8 let. Rychlé procesy stárnutí obyvatelstva zaznamenala obec zejména v devadesátých letech. V tomto období došlo k výraznému poklesu dětské složky a k zvýšení rozsahu složky obyvatel postproduktivního věku. Produktivní složka obyvatel zůstala relativně stabilní – a to jak v absolutních hodnotách, tak v relativních četnostech.

Zaměstnanost obyvatelstva

Údaje o ekonomické aktivitě jsou dostupné pouze z r. 1991. V té době tvořilo ekonomicky aktivní obyvatelstvo 55 % z počtu trvale bydlícího obyvatelstva celkem. Ekonomická aktivita mužů byla přitom významně vyšší než ekonomická aktivita žen. V současnosti lze předpokládat zhruba stejný rozsah ekonomické aktivity vzhledem k stabilní složce produktivního věku, která tvoří základní potenciál ekonomicky aktivního obyvatelstva. Odvětvová zaměstnanost obyvatel 1991 byla typická pro malou zemědělskou obec. V zemědělství a lesnictví pracoval nejvyšší podíl – 38 % ekonomicky aktivních obyvatel. Druhou relativně velkou skupinu tvořili obyvatelé pracující v terciéru (příznivé působení dostupnosti Prahy). Pracovníci v průmyslu a stavebnictví vytvářeli nejmenší podíl, pouze 29,7 % z ekonomicky aktivních obyvatel obce. V současnosti lze předpokládat, že došlo k navýšení pracovníků v druhém a třetím sektoru a k snížení počtu pracovníků v zemědělství. Přechod pracovníků ze zemědělství se s největší pravděpodobností odehrál do stavební výroby, a to vzhledem k tradiční kvalifikační skladbě zemědělských pracovníků. Tak jako jinde posílila i oblast obchodu a výrobních služeb. Výraznější přesun do vyšších, tzv. „sociálních služeb“ je vzhledem k vzdělanostní skladbě obyvatel méně pravděpodobný, k určitému zlepšení podílu obyvatel ve vyšších službách mohlo dojít v souvislosti s imigrací do obce.

Vzdělání obyvatel a kvalifikační skladba

Hlavní složku obyvatel tvořilo v roce 1991 obyvatelstvo s nižší kvalifikací – se základním vzděláním a s vyučením. Projevuje se zde dlouhodobá orientace obce na zemědělské aktivity i vyšší průměrný věk obyvatel. Oba faktory působí na zvyšování rozsahu méně kvalifikované složky obyvatel. V důsledku toho byly vyšší vzdělanostní skupiny zastoupeny zcela substandardně, zejména se to týká obyvatel se středoškolským vzděláním. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob byl naopak vzhledem k velikosti obce realitně vysoký, lze uvažovat o vlivu dostupnosti Prahy. Tento faktor bude v dalších letech působit spolu s tendencí k dosahování vyšších stupňů vzdělání u mladší generace příznivě na zlepšování kvalifikační skladby obyvatel obce. Skladba obyvatel 15 a více let podle dokončeného stupně vzdělání 1991:

Domovní fond

Domovní fond obce byl v roce 1991 tvořen 93 domy, z toho 62 trvale obydlenými domy a 31 domy neobydlenými. Neobydlenost domovního fondu byla tedy v roce 1991 značně vysoká a dokladuje sníženou atraktivitu obce pro trvalé bydlení. V skladbě domovního fondu podle druhu budovy převažují rodinné domy (82 %), jádrová část obce pak měla 11 bytových domů.

Neobydlené domy byly v 78 % tvořeny především neobydlenými rekreačně využívanými chalupami, které nebyly vyčleněny z bytového fondu. Obec neměla v domovním fondu žádné vyčleněné chalupy, na řešených katastrech se nevyskytovaly žádné rekreační chaty nebo rekreační domky.

Bytový fond

Celkový rozsah bytového fondu v roce 1991 byl 112 bytů, z toho 75 bytů (67 %) trvale obydlených. V rodinných domech bylo dislokováno 56 (75 %) trvale obydlených bytů, v 11 bytovkách se nacházelo 19 trvale obydlených bytů.

Zalidněnost bytového fondu a cenzové domácnosti

V jednom bytě žilo v roce 1991 v průměru 2,93 osob. Průměrná obytná plocha na 1 osobu činila 18,9 m2 a průměrný počet místnosti na 1 osobu byl 0,97 místnosti. Hodnoty ukazují na přiměřenou zalidněnost bytů. V trvale obydlených bytech žilo v roce 1991 celkem 86 cenzových domácností. Průměrná velikost jedné cenzové domácnosti byla 2,56 osob. Soužití dvou a více cenzových domácností v jednom bytě se realizovalo v 15 % bytů – tedy ve srovnatelné četnosti s venkovským osídlením. Cenzové domácnosti byly v 60,5 % případů tvořeny úplnými rodinami s dětmi, 28 % tvořily domácnosti jednotlivců. Okrajově (11 % domácností) byly zastoupeny neúplné rodiny nebo nerodinné domácnosti. Vyšší zastoupení domácností jednotlivců koreluje s vyšším stářím populace. Zalidněnost bytového fondu i vysoké procento soužití 2 a více domácností v jednom bytě ukazují, že bytový fond nemá rezervy k eventuelnímu rozvolnění soužití domácností. Tyto rezervy, které by znamenaly rozšíření stávajícího bytového fondu a vznik nových domácností, může přinést pouze nová bytová výstavba, eventuálně modernizace stávajícího bytového fondu.